Gótské písmo

Historie písma
	Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l. Hieratické písmo 32. stol. př. n. l. Démotické písmo 7. stol. př. n. l. Merojské písmo 3. stol. př. n. l.; ; ; Prasinajské písmo 19. stol. př. n. l. Ugaritské písmo 15. stol. př. n. l.; Jihoarabské písmo 9. stol. př. n. l. Etiopské písmo 5–6. stol. př. n. l.; ; Fénické písmo 12. stol. př. n. l. Paleohebrejské písmo 10. stol. př. n. l. Samaritánské písmo 6. stol. př. n. l.; ; Libyjské-Berberské 3. stol. př. n. l. Tifinagh; ; Paleohispánská písma (částečně slabičná) 7. stol. př. n. l.; Aramejské písmo 8. stol. př. n. l. Kharoṣṭhī 4. stol. př. n. l.; Brāhmī 4. stol. př. n. l. rodina písem Bráhmí Např. Tibetské písmo 7. stol. n. l. Hangŭl (částečně) 1443; ; Dévanágarí 13. stol. n. l.; ; ; Hebrejské písmo 3. stol. př. n. l.; Tāna 4. stol. př. n. l.; Pahlaví 3. stol. př. n. l. Avestánské písmo 4. stol. n. l.; ; Palmýrské písmo 2. stol. př. n. l.; Syrské písmo 2. stol. př. n. l. Sogdské písmo 2. stol. př. n. l. Orkhon (turkické runy) 6. stol. n. l. Rovas (maďarské runy) ~650; ; Staroujgurské písmo Mongolské písmo; ; ; Nabatejské písmo 2. stol. př. n. l. Arabské písmo 4. stol. n. l. N'Ko 20. stol. n. l.; ; ; ; Mandejské písmo 2. stol. n. l.; ; Řecká abeceda 8. stol. př. n. l. Etruské písmo 8. stol. př. n. l. Latinka 7. stol. př. n. l. Čerokézské písmo (slabičné; pouze podoba) ~1820; ; Runy 2. stol. n. l.; Ogham (původ nejistý) 4. stol. n. l.; ; Koptské písmo 3. stol. n. l.; Gótské písmo 3. stol. n. l.; Arménské písmo (původ nejistý) 405; Gruzínské písmo (původ nejistý) ~430; Hlaholice (původ nejistý) 862; Cyrilice ~940 Abur 1372; ; ; ; ;
	Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.? Sumerské klínové písmo 31. stol. př. n. l. Semitská klínová písma ~2500 př. n. l. Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př. n. l.; ; ;
	Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.? Čínské znaky ~21. stol. př. n. l. Japonské slabičné písmo ~800 n. l.; Bopomofo 1913; ;
	Mezoamerická písma doba různá

Gótské písmo
Typ	Abeceda
Mluvené jazyky	Gótština
Časové období	~350 n. l. – 6. stol.
Předchůdce	Řecká abeceda s vlivy abecedy latinské a run Gótské písmo;
Rozsah unicode	U+10B00–U+10B3F
ISO 15924	Goth
	Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Gótské písmo je písmo určené k zápisu gótštiny. Ve čtvrtém století jej vytvořil misionář Wulfila (či též Ulfilas) pro překlad Bible. Jedná se o derivát řecké alfabety, doplněný o několik dalších znaků: F, R a S z latinky, runové jera: ᛃ /j/ a uruz: ᚢ /u/ a 𐍈 (čti ƕair) /ƕ, hw/ kvůli přesnějšímu fonetickému rozlišení.

Wulfila se záměrně vyhnul použití runového zápisu, ačkoli se v té době pro zápis germánských jazyků běžně používal germánský futhark prostý. Obával se totiž spojování futharku s tehdejším germánským pohanstvím. Alfabeta se jevila jako lepší volba, a to i z důvodu toho, že usnadňovala komunikaci se zbytkem východní Evropy, které dominovala řecko-římská kultura.

Gótské písmo je známo především díky dílu Codex Argenteus („Stříbrná Bible“, 6. století), manuskriptové kopie výše zmíněného Wulfilova překladu Bible.

Tabulka písmen

	Přepis	Srovnání	Gótský název	Příbuzná runa	IPA	Číslo	XML
𐌰	a	Α alfa	aza < ans („bůh“) nebo asks („prach“)	ansuz	/a, aː/	1	𐌰
𐌱	b	Β beta	bercna < bairka („bříza“)	berkana	/b, β/	2	𐌱
𐌲	g	Γ gama	geuua < giba („dar“)	gebo	/ɡ, ŋ/	3	𐌲
𐌳	d	Δ delta	daaz < dags („den“)	dagaz	/d, ð/	4	𐌳
𐌴	e	Ε epsilon	eyz < aiƕs („kůň“) nebo („tis“)	eihwaz	/e, eː/	5	𐌴
𐌵	q	Π pí	quetra < qairþra (?) nebo quairna („mlýnský kámen“)	pertho	/kʷ/	6	𐌵
𐌶	z	Ζ zéta	ezec < ezec (?)	algiz	/z/	7	𐌶
𐌷	h	Η éta	haal < hagal or hagls (pozdrav)	hagalaz	/h, x/	8	𐌷
𐌸	þ, th	Θ théta	thyth < þiuþ („dobrý“) nebo þaurnus („trn“)	thurisaz	/θ/	9	𐌸
𐌹	i	Ι ióta	iiz < eis („led“)	isa	/i, iː/	10	𐌹
𐌺	k	Κ kappa	chozma < kusma nebo kōnja („míza“)	kaunaz	/k/	20	𐌺
𐌻	l	Λ lambda	laaz < lagus („moře“, „jezero“)	laguz	/l/	30	𐌻
𐌼	m	Μ mí	manna < manna („muž“)	mannaz	/m/	40	𐌼
𐌽	n	Ν ný	noicz < nauþs („potřeba“)	nauthiz	/n/	50	𐌽
𐌾	j	ᛃ jera	gaar < jēr („rok“)	jera	/j/	60	𐌾
𐌿	u	ᚢ uruz	uraz < ūrus („pratur“)	uruz	/u, uː/	70	𐌿
𐍀	p	Π pí	pertra < pairþa (?)	pertho	/p/	80	𐍀
𐍁		Ϙ koppa				90	𐍁
𐍂	r	R, ᚱ raido	reda < raida („vůz“)	raido	/r/	100	𐍂
𐍃	s	S, ᛊ sowulo	sugil < sauïl nebo sōjil („slunce“)	sowulo	/s/	200	𐍃
𐍄	t	Τ tau	tyz < tius („Týr“)	teiwaz	/t/	300	𐍄
𐍅	w	Υ ypsilon	uuinne < vinja („pastvina“) nebo vinna („bol“)	wunjo	/w, u, y/	400	𐍅
𐍆	f	F, ᚠ Fehu	fe < faihu („skot“, „hojnost“)	fehu	/f/	500	𐍆
𐍇	x	Χ chí	enguz < iggus nebo iggvs („Yngvi“)	inguz	/x, h/	600	𐍇
𐍈	ƕ, hw	-	uuaer < ƕair („hrnec“)		/hʷ, xʷ, ʍ/	700	𐍈
𐍉	o	Ω omega, ᛟ othila	utal < ōþal („rodová půda“)	othila	/o, oː/	800	𐍉
𐍊		Ϡ sampí				900	𐍊

Z této tabulky je jasně vidět, že vzorem gótskému písmo byla alfabeta. Znaky 𐍂 (R), 𐍃 (S) a 𐍆 (F) však zřejmě byly odvozeny z latinky, i když je možné, že byly převzaty z futharku, obdobně jako znaky 𐌿 a 𐌾 a možná i 𐍉.^[1]

Po vzoru alfabety jsou písmena této abecedy užívána též jako číslice. Při tomto užití byla písmena buďto uzavřena mezi tečkami (•𐌹𐌱• = 12), nebo nad nimi byla vodorovná čárka (𐌹𐌱 = 12). Znaky 𐍁 (=90) a 𐍊 (=900) byly užívány pouze jako číslice, a přestože jsou považovány za součást gótského písma, nevyslovovaly se.

Stejně jako tehdejší alfabeta i latinka bylo i gótské písmo unciální, nerozlišovalo tedy velikost písmen, dalo by se říci, že používalo pouze majuskule.

Interpunkce a diakritika

Jediným známým diakritickým znaménkem je přehláska nad znakem 𐌹 /i/. V přepisu tedy ï.

Z interpunkčních znamének se užívala tečka, dvojtečka a vodorovná čárka. Ta se však neužívala k vyznačení délky samohlásky, ale k označení číslic (viz výše) a zkratek (např. xius místo xristaus, česky Kristus).

Drobnou zvláštností gótského písma je, že nepoužívalo mezery mezi slovy.

Kódování písma

Gótské písmo je obsaženo v tabulce znaků Unicode, a to v rozsahu U+10330 až U+1034F.

	0	1	2	3	4	5	6	7	8	9	A	B	C	D	E	F
U+1033x	𐌰	𐌱	𐌲	𐌳	𐌴	𐌵	𐌶	𐌷	𐌸	𐌹	𐌺	𐌻	𐌼	𐌽	𐌾	𐌿
U+1034x	𐍀	𐍁	𐍂	𐍃	𐍄	𐍅	𐍆	𐍇	𐍈	𐍉	𐍊

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gothic alphabet na anglické Wikipedii.

↑ CERCIGNANI, Fausto. The Elaboration of the Gothic Alphabet and Orthography ... in Indogermanische Forschungen [online]. De Gruyter, 1988 [cit. 2018-03-18]. S. 168–185. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gótské písmo na Wikimedia Commons

[1] CERCIGNANI, Fausto. The Elaboration of the Gothic Alphabet and Orthography ... in Indogermanische Forschungen [online]. De Gruyter, 1988 [cit. 2018-03-18]. S. 168–185. Dostupné online. (anglicky)

[1]